Závěrečný projekt — metodické poznámky k hodině

Související materiály:

• Kapitola učebnice
• Plán hodiny (k použití přímo ve výuce)

Nyní žáci sklízí ovoce předchozí práce. O informačních systémech a jejich vytváření se naučili mnoho jednotlivých detailů. Zde už ale nebudou řešit dílčí cvičná zadání. Dostávají příležitost pracovat na něčem větším, skutečném a užitečném. Nemusí jít přitom o něco velkého, i jednoduchý nákupní seznam může dobře ukázat, kterým principům žák dobře porozuměl, které návyky si osvojil, a přitom efektivně usnadnit každodenní provoz domácnosti.

V první řadě je nutno zvážit, kolik času můžeme práci na projektu věnovat. Podle toho volíme složitost zadání, organizaci práce, harmonogram a další kroky. Konkrétní námět je v dokumentu s plánem práce. V ideálním případě žáci na projektech pracují v průběhu několika týdnů.

Průběh práce

V rámci přípravy si ujasníme podmínky práce a pravidla, např.:

• Kolik času by žáci měli práci věnovat (a kolik z toho mimo výuku). Mnozí tomu věnují dobrovolně více, minimální požadavky je ale potřeba nastavit opatrně.
• Budou moci pracovat ve skupině? Je možné tak zvládnout větší projekty, ale roste také riziko, že žáci projekt nezvládnou dobře z organizačních důvodů. Nezanedbatelným hlediskem je také snížení celkového počtu zpracovaných projektů k hodnocení.
• Na předchozí navazuje: zkombinujeme příležitost k práci na projektu s dalšími vzdělávacími cíli, mimo informační systémy? Využijeme projekt k systematickému rozvoji schopností plánovat, spolupracovat v týmu, rozvineme projekt v podnikatelský záměr? Podobné úvahy zásadně ovlivní zadání pro žáky.
• Budeme vyžadovat zpracování informačního systému v konkrétní aplikaci? Někteří žáci mohou chtít zvolit takovou, se kterou se ve výuce nepracovalo. Většinou jim to pomůže. Existuje ale riziko, že neodhadnou své schopnosti a budou si muset poradit sami. Pro učitele to znamená formulovat požadavky principiální, nezávislé na platformě.

Dále je průběh práce poměrně přímočarý. Seznámíme žáky se smyslem akce a s požadavky, které má jejich práce splnit (resp. s kritérii hodnocení). Pustí se do toho, úlohou učitele je žáky vést, pomáhat jim si práci účelně organizovat a případně je podpořit, když si pro svůj projekt potřebují osvojit nějaké hlubší znalosti. Žáci postupně dosahuji předem stanovených milníků (ukázka). Ty jim pomáhají se v celém procesu neztratit, a učiteli dávají šanci korigovat nešťastná rozhodnutí (zásadní chyby v návrhu systému, přílišné nebo nedostatečné ambice apod.).

Na konci práce si žáci projekty vzájemně předvedou. Jsou totiž většinou značně různorodé. To je zajímavé samo o sobě, přehlídka je ale také příležitost seznámit se s pokročilejšími možnostmi (jednotliví žáci se v rámci práce na projektu zlepšují v různých věcech). Kromě toho si také žáci projekty vzájemně přímo zhodnotí, což je mnohdy cennější, než zpětná vazba učitele. Užitečná je i zkušenost s předvedením projektu ostatním. Protože postupná prezentace všech projektů u tabule není příliš efektivní (ani záživná), volíme volnější (a nepřehlednější, ale také osobnější) formu veletrhu. Žáci se volně pohybují po třídě a zastavují se u projektů, které je nějak zaujmou.

Závěrečné poznámky

• Zvolené náměty a výsledné informační systémy by měly být alespoň věrohodné. Ne všichni žáci najdou opravdu použitelný námět. Zároveň ale překvapivě mnoho žáků vytvoří systémy, které jsou pak skutečně používány.
• Samostatné hledání vhodného zadání je důležitým prvkem celé práce. Nicméně žákům, kteří ani po čase s žádným nápadem nepřijdou, je vhodné jeden připravený nezáludný námět přidělit, aby se nezdržovali v dalším postupu.