První seznámení — metodické poznámky k hodině

Související materiály:

• Kapitola učebnice
• Plán hodiny (k použití přímo ve výuce)
• Pracovní list pro studenty

V této hodině žáci pracují s reálným, ale přesto dostatečně jednoduchým příkladem, na němž se seznámí s některými základními rysy informačních systémů (IS). Získají první poznatky o tom, z jakých se IS skládají částí, jaká od nich máme očekávání a jak je hodnotíme.

Organizace úklidu společných prostor je na pohled triviální úkol, zároveň ale umožňuje různé (a různě složité) přístupy k řešení, které vedou k různých výsledkům. Může stačit obyčejná cedule s otočným ukazatelem. Pokročilejší přístupy pak umožní řešení různých méně obvyklých situací a náročnějších požadavků (např. kontrolu proběhlého úklidu, organizaci náhradníků), ovšem často za cenu obtížnějšího používání celého systému. I to patří mezi rysy, kterých si zde žáci mohou všimnout.

Do následujících hodin by měli žáci pokračovat s porozuměním tomu, že IS uchovávají nějaká data a podle daných pravidel je zpracovávají (nesejde tolik na tom, že ukazatel na ceduli posouvá člověk), že s ním pracují různí uživatelé (taktéž podle daných pravidel) a že slouží k usnadnění řešení nějakého problému. Postupně budeme složitost těchto problémů zvyšovat a s tím porostou i nároky na vytvářené IS.

Průběh hodiny

Po uvedení do problematiky žáci postupně navrhují a vylepšují systém pro přidělování (střídání) a sledování služby na úklid společných prostor. Po vlastním prvotním návrhu a jeho zhodnocení jej porovnají s již existujícícmi skutečnými řešeními. Zaměřují se přitom na řešení neočekávaných situací a robustnost systému. Jako poslední se seznámí s online pomůckou, které problém řeší. Zároveň se tak poprvé setkají s aplikací Coda.io.

Další poznámky

• Výchozí situace záměrně není definována přesně. Žáky to nutí samostatně rozmýšlet a rozhodovat, jak k řešení přistoupit. Zároveň se potom různá řešení více liší a vycházejí zajímavější porovnání.
• V dané situaci nelze dost dobře rozhodnout o nějakém nejlepším řešení, hledáme rovnováhu několika protichůdných hledisek a neznáme preference skutečných uživatelů systému. Už jen požadavek na spolehlivost (proti nezáměrné chybě, vandalismu, nehodě) a jednoduchost používání jdou do značné míry proti sobě. To může být pro žáky ve skolním kontextu poměrně nová situace, na kterou se vyplatí upozornit: správné řešení záleží na zvolených prioritách.
• Plodná diskuze se může rozvinout i o tom, co je vlastně spravedlnost v kontextu uklízení chodby. Do informatiky nepatří jen na první pohled. Naopak, informatika velmi často hledá nějak optimální řešení. Spokojenost s výsledkem přitom zásadně záleží na dobré definici toho, co vlastně chceme optimalizovat. Chybná specifikace nějakého intuitivně vnímaného konceptu (nejpodobnější film, pravděpodobný přítel, nejlepší dopravní spojení...) přitom může vést k nepoužitelnosti celého řešení.
• Tak jako v jiných hodinách, i zde je na místě citlivě plán přizpůsobit. Některým třídám vyhovuje strukturovaná práce na dílčích krátkých úkolech, někteří potřebují více času na méně úkolů, u některých má smysl delší sdílení výsledků jejich práce.