Použitelnost — metodické poznámky k hodině

Z Základy informatiky pro střední školy
Přejít na: navigace, hledání

Související materiály:


Tato hodina se ostatním poměrně vymyká. Obvykle se soustředíme na věcnou, technickou stránku - jestli máme správné výsledky, získané efektivním postupem, jestli je naše řešení dostatečně obecné. Zde přibereme do úvahy lidi, kteří budou naše řešení používat. Pokud se jim totiž bude používat obtížně, je naše snaha (a jinak dobře odvedená práce) marná. To pro "čisté" informatiku poměrně cizí, až nepříjemný úhel pohledu. Lidi neumíme popisovat formálními jazyky. Neznamená to ale nutně hned např. zvýšenou potřebu empatie. I uživatelské preference a chování lze (a je potřeba) zkoumat a vyhodnocovat systematicky. Do základů testování použitelnosti uvede tato hodina.

Průběh hodiny

Na úvod žákům představíme několik příkladů produktů, které možná fungují správně, ale nejsou dobře použitelné. Představíme koncept použitelnosti (a szmysl zaměření na potřeby uživatelů obecně). Zdůrazníme, že v principu nedovedeme chování a preference uživatelů dost dobře předvídat, a proto potřebujeme produkty testovat.

Z potřeb, které má test plnit, odvodíme, jak má probíhat. Potom už se žáci rozdělí na trojice a vyzkouší si první kolo testování. Využijí předem připravené dokumenty v Codě a činnosti s nimi spojené.

V další fázi si žáci krátce vyzkouší typické možnosti zvýšení použitelnosti tabulek (skrývání nepotřebných dat, řazení, barevné zvýraznění apod.).

Nakonec si žáci najdou na internetu vlastní příklady k otestování a se spolužáky je otestují.

Další poznámky

  • Příklady pro testování nemusí být nutně vytvořeny v Codě, ale hodí se to, aby se s ní žáci lépe seznámili.
  • Dbáme na přesné zaměření testů. Žáci mají (v souladu se zvyklostmi ve škole) tendenci testovat sebe, výsledkem testu pro ně je, že něco (ne)dovedou. Místo toho by si ale měli všímat překážek, které jim testovaný produkt klade do cesty.
  • Podobný instinkt: test je úspěšný, když neodhalí žádnou chybu. Žáci se vzájemně chválí, zejména když testují vlastní výtvory. Dbáme proto na to, aby porozuměli, že je to přesně naopak. Chyby potřebujeme odhalit při testu, proto testujeme.
  • Jinou běžnou chybou je nerozlišení použitelnosti od ostatních kritérií kvality. Testování tak může sklouznout k testování správnosti, kdy žáci na konci zkonstatují, že produkt dělá, co má. A naopak, kdykoliv něco není správně navrženo, žáci nerozliší, o jaký druh nedostatku se jedná. Takové zploštění pak ale vede zpět k tomu, že sami (jako tvůrci) testují správnost tak, jak jsou zvyklí. Je důležité, aby žáci porozuměli jednak hodnotě použitelnosti jako takové, a jednak přínosu uživatelského testování.
  • Žáci se během testování i při hodnocení hodiny na konci přirozeně soustředí na výsledek testu, např. odhalené nedostatky. To je přirozené a nemá smysl se tomu bránit, jádrem práce je ale proces testování jako takový.
  • Splývání použitelnosti s ostatními kritérii můžeme bránit také precizním a strukturovaným vyjadřováním (i na straně žáků). Pomůže důsledné rozlišování: Co je účelem produktu? Kdo jsou uživatelé (nebo jejich skupiny), jakou jim plníme potřebu? Jak produkt plní účel z hlediska funkčnosti? Jak z hlediska použitelnosti?