Slovní popis pracovního postupu

Co se naučíš:

• Kvalitně popsat pracovní postup přirozeným jazykem. Znát a užívat příslušná doporučení.
• Posoudit kvalitu jiného postupu a identifikovat některá problémová místa.

Návrh průběhu hodiny a metodické poznámky

• Stručný průběh a poznámky
• Podrobný plán (příprava do hodiny)

Formální jazyky

Pro popis pracovních procesů citlivých na přesnost a jednoznačnost se spíše ujaly jazyky formální. Ty jsou vytvořené uměle, což ovšem umožňuje navrhnout jednoznačná pravidla. S jednoznačnými (a ve srovnání s přirozenými jazyky jednoduchými) pravidly se snáze zajišťuje jednoznačnost významu.

Ve formálním jazyce píšeš např. zápisy geometrických konstrukcí a chemické rovnice. Jazyk webových stránek uvidíš, když v prohlížeči najdeš volbu Zobrazit zdrojový kód. Také programovací jazyky, včetně Pythonu, jsou příklady formálních jazyků.

Zápis pracovního postupu přirozeným jazykem má zřejmou zdánlivou výhodu: Každý mu rozumí. Takže v běžných situacích dobře poslouží. Má také jednu nevýhodu: ve skutečnosti není pravda, že mu každý rozumí. Je nesmírně obtížné vyjadřovat se přirozeným jazykem jednoznačně. Všimni si, že i např. právní jazyk má od jazyka přirozeného poměrně daleko.

S postupy zapsanými přirozeným jazykem se ale v životě setkáš nejčastěji — jako vykonavatel, ale také jako jejich tvůrce. Máme už s nimi nějaké zkušenosti, tak se podrobněji podívejme, jak vypadá kvalitní popis pracovního postupu přirozeným jazykem.

Úloha:

• Podívej se na postupy, se kterými jsme zatím přišli do styku v předchozích hodinách, porovnej je mezi sebou. Jestli ti to nestačí, podívej se také na příklady v učebnici.
• Společně se spolužáky pak sestavte seznam pravidel pro slovní popisy pracovních postupů. Může jít o nezávazné dobré nápady a doporučení, ale také o nutné podmínky toho, aby měl návod vůbec šanci být kvalitním.
• Zaměř se na různé oblasti - jak se v návodu vyjadřovat, jak jej strukturovat, jak jej formátovat.

Spolupráce na kritériích

Dosud napsané návody a zkušenosti s nimi obvykle poskytují dostatek pozitivních i negativních příkladů, je ale dobré mít je případně vytipované předem a studenty na ně upozornit. Diskusi se snažíme udržovat konstruktivní. Měli bychom dostat více či méně výsledky uvedené níže.

Ke společné práci lze využít třeba [Dokumenty]. Jestli studenti dosud nikdy současnou práci na jednom dokumentu nezkoušeli, mají nejvyšší čas. Způsob práce pochopí rychle, rolí učitele je podporovat strukturu, aby se práce nezvrhla v chaos (resp. aby se z něj po úvodních minutách zase dostala). Tedy rozdělení rolí a zodpovědností, rozdělení dokumentu na části atp.

Kritéria pro kvalitní popis pracovního postupu

Co by mělo být součástí dobrého návodu?

 

• Nadpis
• Věta o tom, k čemu postup slouží (pro lepší pochopení).
• Popis vstupu: Přesný popis toho, s čím postup pracuje. Týká se jak materiálu, tak informací. Něco z toho může být proměnlivé (lodní smyčku lze vázat z různých provazů), ale obvykle to přesto podléhá nějakým podmínkám (provaz musí být dost dlouhý).
• Popis výstupu: Přesný popis výsledku naší práce ve vztahu ke vstupnímu materiálu. Přinejmenším musí být jasné, jestli je výsledkem uzel, číslo, slovo, vyléčený pacient nebo raketa.
• Pracovní podmínky: Přesný popis předpokladů, které musí být splněny, aby návod fungoval, např. co musí vykonavatel umět.
• Teprve potom jsou na řadě jednotlivé kroky postupu.

Jaký by měl být popis postupu?

 

Tyto body je nutno dodržet za všech okolností:

• Jazyková správnost. Pokud je něco česky, je šance, že to má jasně daný význam (na kterém se všichni shodnou). Pokud něco není česky, nemá to význam žádný. I kdyby se na Krásně všichni shodli na tom, co asi autor myslel, a co je tedy nejpravděpodobnější význam.
• Instrukce musí být poznat jako instrukce.
• Instrukce musí být popsány dost podrobně, by bylo jasné, co dělat.
• Všechna neznámá slova, termíny atd. musí být jasně a jednoznačně vysvětlena.
• Jasná návaznost instrukcí („co dělat dál“):
  • Zejména u rozhodování je nutno pokrýt všechny alternativy.
  • Při opakovaném provádění instrukcí musí být jasné, které instrukce se opakují a za jakých podmínek.
  • Pokud postup nekončí na konci popisu, je třeba konec výslovně sdělit.
• Pokrytí všech očekávaných eventualit (co je či není očekáváno, je vhodné vypsat už u pracovních podmínek).

Několik doporučení

Následující body mohou tvorbu dobrých postupů usnadnit.

• Uváděj jednu instrukci na řádek.
• Řádky čísluj.
• Používej rozkazovací způsob.
• Instrukce, které se týkají společného podúkolu, nebo spolu jinak souvisí, vhodně vyznač — odsazením, rámečkem, barvou…
• Nevyhýbej se opakování slov. Nepíšeš sloh. Bezchybné a snadné pochopení je zde důležitější než čtenářský zážitek.
• Vyhýbej se opakování instrukcí. Má-li se instrukce několikrát zopakovat, nevypisuj každé opakování, raději popiš, co a jak se tedy má opakovat. Opakováním instrukcí zvyšuješ riziko chyby v zápisu postupu, a čtenář bude unaven zjišťováním, jestli se instrukce liší, nebo ne.
• Vhodně používej proměnné. To jsou slova či symboly, které něco zastupují. V průběhu postupu se může zastupovaný objekt měnit, nebo taky můžeme rozhodnout, že už budeme proměnnou používat k zastupování jiného objektu.
• Vhodně používej komentáře. To jsou popisky dění, které ale nejsou instrukcemi. Pomáhají pochopit, co se děje (třeba příkladem). K úspěšnému provedení návodu sice jeho pochopení není potřeba, ale obvykle to člověku výrazně usnadní práci. Komentáře je nutno jasně odlišit od samotných instrukcí k provádění.
• Pokus se o to, aby bylo možné podle návodu pracovat rovnou, aniž by bylo potřeba ho jednou nejdřív celý přečíst (což v praxi samozřejmě všichni děláte, právě proto, že návody často nefungují).

Prověření kritérií: násobení

Nově vzniklá kritéria je potřeba prověřit. Podívejme se na následující příklad.

Příklad: Násobení čísel

Na začátku máš dvě čísla. Spočti dvojnásobek prvního čísla a polovinu druhého. Jestli bylo liché, přičti k průběžnému výsledku první číslo. Při dělení můžeš zanedbávat zbytky. Takhle pokračuj, dokud druhý činitel nebude 1 (včetně).

Úloha: Hodnocení popisu pracovního postupu

Zvol si nějaká čísla a zkus návod na násobení provést. Popiš, čím splňuje a čím naopak porušuje kritéria pro dobrý popis pracovního postupu. Navrhni vylepšení problematických míst.

Nápověda

Postupuj podle jednotlivých kritérií a doporučení. Kontroluj, jestli jsou splněna nebo ne. Nezapomeň uvést místo, které pravidla porušuje, a doporučení, jak dané místo vylepšit, např.:

• Návod neobsahuje žádnou jazykovou chybu.
• Všechny instrukce jsou v jednom odstavci, lepší by byla na každý řádek jedna krátká.
• Druhá instrukce není srozumitelná, co mělo být liché?
• Prý mohu zanedbávat zbytky, ale co když je zanedbat nechci, bude se výsledek lišit? Nebo na tom nezáleží?

Řešení

Uvádíme jen hlavní nedostatky, návrhy na zlepšení necháme na čtenáři.

• Není jasné, jestli podle postupu můžu násobit libovolná čísla, nebo to třeba pro některá nefunguje.
• Jednotlivé instrukce jsou slité dohromady, není to přehledné.
• První instrukci by někdo mohl pochopit tak, že má ty dva výsledky (dvojnásobek a polovinu) sečíst.
• Co přesně máme dělat s výsledky výpočtů?
• Druhá instrukce není srozumitelná, co mělo být liché?
• Je druhý činitel to samé, co druhé číslo?
• Jak a kdy (jestli vůbec) z průběžného výsledku dostaneme výsledek konečný?
• Prý mohu zanedbávat zbytky, ale co když je zanedbat nechci, bude se výsledek lišit? Nebo na tom nezáleží?
• Čtvrtý krok se snaží být úsporný, což je dobře. Jenže to dělá lajdácky. Není jasné, co znamená takhle pokračuj. Máme opakovat poslední krok? Všechny dosavadní kroky? S jakými hodnotami se má dále pracovat?

Nedostatků se v návodu najde ještě víc, tyhle jsou nejvýraznější.

Uvedený návod na násobení čísel je sbírkou častých nešvarů. Vypěstuj si na ně citlivost: nauč se je poznat, opravit, a především nedělat. Mnoho z vás teď ani netuší, jak vlastně provedení návodu vypadá. Schválně zkuste návod následující.

Příklad: Násobení čísel, znovu a lépe

Návod slouží k výpočtu součinu dvou kladných celých čísel A a B.

Jsou potřeba:

• papír, tužka a guma (nebo škrtání),
• umět násobit dvěma,
• dělit dvěma,
• sčítat.

Násobení:

1. Napiš si na papír činitele A a B.
2. Napiš si také průběžný výsledek, zatím má hodnotu 0.
3. Dokud A není rovno 0, opakuj dokola následující 3 kroky:
   1. Pokud je A liché, přepiš průběžný výsledek na hodnotu zvýšenou o B.
   2. Přepiš B na dvojnásobek.
   3. Přepiš A na polovinu (případný zbytek po dělení neber v úvahu).
4. Hodnota průběžného výsledku je výsledným součinem.

Podrobnější průzkum

Uvedený postup je upravenou variantou tzv. ruského násobení. Přibližuje jej také video:

Dal by se postup ještě nějak vylepšit? Kdy je výhodnější než běžné školní písemné násobení? A jak vlastně násobí počítače?

Drží se tento druhý návod pravidel a doporučení pro popisy pracovních postupů? Ve srovnání s návodem předchozím je už o mnoho lepší. Dokonce i když si někdo není zcela jist, jak funguje, je možné podle něj prostě začít pracovat a součin spočítat. Pojmenování hodnot předchází zmatení. Návod je sice upovídanější a možná nudnější, ale to nevadí. Prioritou je přesnost. Co ještě byste na něm vylepšili?

Prověření kritérií: vlastní tvorba

Úloha: Vylepšení vlastního postupu

Vrať se k již dříve vypracovanému návodu, který považuješ za nejslabší. Vylepši jej podle nových kritérií a doporučení. Porovnej původní a novou verzi. Vidíš nějaké zlepšení?