stručná mytologie světa /* * */ kapitola první: name of the game ^{*} ---- footnote: * abych nebyl nařčen z plagiátství: tento název kapitoly jsem si vypůjčil z knihy, která však má s touto společné snad jen to, že také neobsahuje věcné chyby. ale to jen tak na okraj. (na spodní). ---- mytologie ^{*} tohoto světa ^{**} začala ( začne(?) ), asi tak před ale to není důležité ... důležité je, že mu lidé začali říkat em. tedy původně jen e. to proč zrovna ``e'' není zrovna jednoduchá otázka a k jejímu vyřešení vzniklo celé jedno velké odvětví mytologie, zvané ... ale to není důležité. důježité je, že to bylo asi takto: lidé, (tedy lidé, ... , spíše jejich myšlenky) si původně mysleli, že celý tento svět je topologicky ekvivalentní prostoru, který i my dnes nazývame e. (obyčejně eii) je to pozůstatek z dob, kdy se problémy, věty, definice ba i důkazy, pojmenovali (pozor toto ``i'' čtenáře jemně neznalého může uvést v omyl, že se jedná o gramatickou chybu, v jiných případech je to celkem jisté, v tomto případě však ne) po lidech, kteří je vyslovili či dokazáli, jakožto první. ---- footnote: * snč ^{***} str 1 ^{+}: mytologie - též: dějinopis, historie, dějepis, nauka o tom, co je v čase s menší absolutní hodnotou než je současná pozice. ** částečnou definicí pojmu ``tento svět'' se zabývá rppts (rada pro poznání tohoto světa, jejímž jsem samoustavjícím se předsedou a jejíž dosavadní závěry se snažím shrnout v tomto referátu *** snč - slovník neznalého čtenáře. úryvky uvaděné pod čarou, často cituji s ohledem na to, že tento záznam nebudou číst jen myšlenky, ale i nějací čtenáři. (myšlenkám se tímto hluboce omlouváme: jsme jenom lidi). + smlouva s nakladatelem str 436:" autor je povinen u citací uvádět stránku v knize, ze které je citováno.", proto mějte prosím porozumění. já opravdu vím, že psát číslo stránky třistametrového jednodílného svitku není zrovna informativní. já jsem si to nevymyslel. děkuji za pochopení. ---- no a již se dostávame k mytologickým důvodům, kde se vzalo v názvu tohoto světa písmeno ``m''. no ano, tušíte správně: topologická neekvivalence s eii byla částečně vyvrácena ^{*} . nová topologie byla nazvána e1 (neboli řečeno slovy prof.nešetřila: rovina s jedním uchem). ale lidé (i některé odvážnější myšlenky), věděli, že není zas až tak jisté, zda jde pouze o e1, či o e s vyšším počtem uší. a tak není divu, že se začal používat název em ^{**}. ---- footnote: * tato mytologická událost, znamenala velký kogitologický obrat ^{***} připomeňme si ještě jednou onu slavnou plavbu dvou lodí velké modré a velké červené, které vyráží v na sebe navzájem ortogonálních směrech, a které délkovou jednotku po délkové jednotce odmotavájí svá barevně odlišená vlákna. po návratu nebylo důležité (i když překvapivé to bylo), že se lodi vratily z jiného směru, než kam byly vyslány. důležitější bylo, že ani jedna nenarazila při své plavbě na niť své kolegyně. tedy protipříklad pro eii více než jasný: dvě rovinné uzavřené křivky, které se protínají (ne tečují, ale protínají) pouze v jednom bodě. qed, přátelé. ** dodávat pokaždé, že m >= 1, bylo jaksi nepraktické a bralo se to tak nějak, samo sebou. *** snč str 1: kogitoligie - myšlenkopis, filosofie, je to vlastně takové plácání o smyslu života, vesmíru a vůbec. musíme si však uvědomit, že na takovýchto neplodných základech vznikaly ty opravdové vědy. (viz opravdové vědy). ---- k názvu tohoto světa ještě malá poznámka. ve starší literatuře (zvláště pak středoemní) se setkáme s názvem ``zeii'' pro eii (tedy tehdejší název pro em). logologové ^{*} trvdí ( a já nemám důvod jim nevěřit), že se takto snažili oddělit pojem abstraktní (rovinu), od pojmu konkrétního (tento svět). ---- footnote: * snč str 1: logologie nauka o slovu. má spoustu podoborů. vzpomeňme např. logomytologie - nauka o vývoji slov. mytologologie - mytologie nauky o slovech. ---- /* * */ kapitola druhá: na počátku bylo slovo. věčná kogitologická otázka: co bylo na počátku a hlavně: co bylo, před ním. někteří kogitologové (zvláště po modročervené plavbě) se začali počátku vyhýbat, a začali nutit čas, aby chodil neustále do kolečka. v této kapitole se nebudeme zabývat tím, jak se na to tvářil čas. spíše se podíváme na to, jak se čas choval, ještě před tímto svázáním. nutno podotknout, na emi ^{*} se to různými historiemi^{**} jen hemžilo. jen tak namátkou: ---- footnote: * budu používat název em pro značení tohoto světa, i když v mytologických příbězích to bude vypadat jako anachronismus (viz. kapitola: name of the game), na druhou stranu používáním názvů tohoto světa příslušným k danému národu a časovému údobí bych mohl splést hlavu nejen neznalému čtenáři. ** chci jen popodotknout, že slovo historie není míněno nikterak hanlivě, jak by se mohlo zdát. chci jen podotknout, že je to terminus technikus pro smyšlené, a velmi nepravděpodobné mytologie starých národů. ---- středoemané si myslí, že země je deska na hřbetech slonů, kteří stojí na krunýři velké želvy. východní mystikové přepokládali, že em je koule a to dutá a my žijeme na její vnitřní straně. Nedařilo se jim však uspokojivě vysvětlit východ a západ slunce, proto prohlašovali východ slunce za výmysl středoemanů. na tomto místě, bych rád upozornil, že není na místě se takovým názorům, hned smát. (kdo ví, jestli nejsou pravdivé, že?). kdo ví, jak se budou myšlenky (a někteří odvážnější lidé), dívat na dnešní pojetí světa. kapitola třetí: brána jazyků otevřená naštěstí tento svět není, zas až tak velký, aby v něm vzniklo nesmírné množství jazyků a jejich nářečí. pomineme-li jazyk primitivního národa na upátí hory azembler, který je na velmi nízké úrovni. ale přesto nebo možná i proto, se stal základem některých vyšších jazyků. zajímavé je, že jazyky mají sice velmi podobnou slovní zásobu, avšak velmi se různí jejich gramatiky. podkapitola třetí.první: ledština (jazyk led) začneme jedním velmi nenápadným národem, žijícím za polárním ledovým kruhem ^{*}. nemůžeme říci, že tento národ je přímo primitivní, i když jeho jazyk k této myšlence vybízí. věty jsou tvořeny výhradně jedním slovem. nejlépe jednoslabičným ^{**}. hodně myšlenek musí příjemce vytušit z kontextu. jen jako malá ukázka poslouží dialog. dvou lovců z knihy honzy londýna ``bílý tesák'' (nejprve v originále): ---- * snč str 1: polární ledový kruh - označení oblasti věčného sněhu. z mytologických důvodů se označuje kruh. je to ještě z dob, kdy si lidé mysleli, že země je deska, a ledová oblast má tvar kruhu. ** musíte si uvědomit, že v oblasti věčného sněhu se za jakoukoli zdlouhavou komunikaci platí omrzlými rty, krápníky visícími z úst a podobnými nepříjemnostmi. ---- bill jefferson: hele big georgi mchoffere, támhle jsem záhledl krásného tučného soba. big george mchoffer: jo, všiml jsem si toho také bille jeffersone. to by mohl být celkem dobrý oběd. poslední dobou jsem měl celkem chuť na soba na česneku. bill jefferson: dobrá. víš jak to uděláme? já počkám tady a ty si nadběhneš za támhletu kru. a tím mi ho nadeženeš. až řeknu ``nyní je ta vhodná chvíle'' vženeš mi ho přímo do náručí. big george mchoffer: dobrá bille jeffersone. jsme domluveni. bill jefferson: big gerogi mchoveffere, nyní je ta vhodná chvíle big george mchoffer: bille jeffersone, jak dopadl náš (tebou vymyšlený) plán na ulovení soba? bill jefferson: joooooooooooooooooooooo. máááááááááááááám ho. a překlad do jazyka led: (jen bych podotkl, že název knihy se překládá: ``pes.'') il: sob. mc: hlad. il: kra! mc: . il: teď. mc: qw? il: jo. na závěr bych ještě připomněl, že ledština obsahuje daleko více výrazů pro ``sníh'' a ``bílý''. (od sňuhu, snihu, sňahu, sněhu, (což jsou měkčí formy sněhu) přes snuh, snyh, snah, sneh, po snuch snich, a to jsou jen ty základní. podobně je to s bílou barvou. rozdíly mezi nimi vám přesně neřekne ani rodilý ledšťan. (obyčejně ukáže na sníh a řekne: ``sňuch.'') při rozhovoru s rodilými ledšťany se tomuto tématu vyhýbejte, jinak sklidíte sních, chci říci smích. podkapitola třetí.druhá: emština oproti předchozímu, zimou tesanému jazyku, je emština vznešený jazyk. v mytologii se tento jazyk nazýval podle nějakého národa, který jej používal jako první. nyní je však po emi tak rozšířen, že je těžké rozeznat, který národ to byl. řídí se přesnými pravidly. ze základu obyčejného jazyka se vezme vše bez posledních samohlásek jednoté číslo se utvoří přidáním koncovky i. druhotné přidáním koncovky ii. a tak dále. sluncix znamená tedy devět sluncí. množné číslo: sluncé v závorce normojazykový překlad jednotné číslo: slunci (slunce) druhotné číslo: sluncii (dvě slunce) devětné číslo: sluncix (něco okolo devíti sluncí) bez vyjádření mnohosti: sluncu (žádné jedno nebo více sluncí) číslo hafné: sluncé (slunce :) mn.č ) za slova bez koncovky se přidává undefinetiv -u. též pro nevyjádření množství. jednu, (ale i jedni) - jedna, jednička vyjadřuje se tím i typický či předpokládaný počet. např. nohu - jsou dvě nohy. ju - dle kontextu: já, my dva, naše strana. končetinu - končetiniv sloveso se tvoří slovativem: -a -al -at -af sloveso: slunca (působit sluncem, svítit (o slunci) ) čas minulý: sluncal ( svítilo, svítil, svítila ) viťasi sluncal. - viťas svítil jako sluníčko (přeneseně) čas budoucí sluncat (bude svítit) (-af je tzv furtativ. používá se pro na čase nezávislé věty) jendi plusu jedni bytaf tři. 1 + 1 = 3. jde o větu nezávislou na čase (ne nutně pravdivou). sluncaf - slunce vydává zář pozn sloveso být se může vyjádřit i jako ``ja'' (tedy od ``je'') tedy: jedni plusu dvi jaf tři. pozor: jednii plusu jendni jaf tři, taku. zápor přídáním negativu -n sluncan - slunce nesvítí sluncaln - slunce nesvítilo rozkazovací způsob se tvoří přirozeně rozkazativem ( -r) sluncar měsícu sluncar, ať niťu šíta ju. - sviť měsíčku sviť, ať mi šije niť. podmiňovací způsob se tvoří přídání iftativu -f sluncaf chodidlat dom. - svítit-li slunce půjde(me) domů (do svých domovů) sluncalnf - jestliže nesvítílo slunce ... přivlastňovací jména získáme, snadno příponou -o. druhý stupeň -od superlativ -os jistě jsem na mnohé zapomněl, nicméně myslím, že hlavní rysy jazyka jsem vystihl. ještě malá ukázka: libušu lezal nu vrcholu horu. rohlednal okolno kraju. uzávěral okii, i řečal tlumeno hlasu: ji obraza městi veliko, jehož slávu hvězdim ^{*} tečna. te chodidlar i tamu budat muži zatlučena prahu. te stavbar městi i te jmenar hu prahi. ---- * množné číslo vyjadřující počet kolem 999 je takovým běžným básnickým obratem pro vyjádření velkého množství ---- podkapitola třetí.třetí: šrkt Škrt vlasně ani není jazyk. je to pouze pismo. jestě v mytologii ti kdo ho použivali. idea tohoto pisma je jasná: jet perem stáel dopředu (nevracet se). každá písmeno se skladá ze dvou částí (škrtů). škrty jsou pěti typů: doplním později. podkapitola třetí.čtvrtá: c o tomto jazyku se v mytologii mnoho nedochovalo. mouze samá historická fakta, a podobná dohady: naříklad že jej zřemě uměle vymyslela paní kerninghenová, které už nebavilo pořád do kola, říkat svému muži, aby přesal pařit. v jazyce se takovato vazba vyjadrí, velmi snadno: for(;;)nepař(); podrobněji se tímto jazykem zabívat nebudeme. vážnější zájemce odkaži na b. w. kernighan d. m. ritchie: c-bible. /* * */ kapitola čtvrtá: a přece se točí kapitla v hrubých rysech popisující sluneční soustav doplní davídek. /* * */ kapitola pátá: au: vitas 970301 970307 cp: gpl