Na pověstné prohledávání slepých uliček byla tato práce poměrně bohatá. Někdy však ono ``tudy cesta nevede, přátelé'' bylo vyřčeno příliš brzy a později se ukázalo, že navržený postup není zas až tak nepoužitelný.
Nejprve se zdálo, že bude výhodné použít molekulový fyzikální model. Molekuly na sebe působí přitažlivou silou klesající se čtvrtou mocninou vzdálenosti a odpudivou silou klesající s šestou mocninou vzdálenosti.
Vynořily se však následující problémy. Simulace vykazovala vysokou míru numerické nestability. Zvláště v situacích, kdy mělo dojít ke kolizím kapek.
Ač byl časový krok simulace dosti malý, molekuly, které se ``chystaly'' do sebe narazit, se dostaly ``skokem'' do míst, kde byla odpudivá síla velmi velká. V následujícím kroku pak byly odmrštěny doslova první kosmickou rychlostí.
To se dalo řešit dostatečným zkrácením délky časového kroku. Čas simulace se pak pochopitelně prodloužil.
Tento model (bez gravitačního modelu) byl testován na vzorku zhruba 100 částic, původně rozmístěných v pravidelné čtvercové mřížce. Výsledkem byly částice zhruba uskupené do tvaru koule Částice vykonávaly chaoticky pohyb. Výsledek byl jako vystřižený z učebnice o Brownově pohybu (ovšem bez pylových zrnek).
Vypadalo to tedy, že oněch 100 částic je na reprezentaci kapky přiměřené množství, při řádově menším počtu by kapka působila poněkud neklidným dojmem.
Vzhledem k tomu, že pro simulaci tryskající vody fontány by bylo třeba řádově tisíce takovýchto ``kapek'', ukázal se tento přístup jako neúnosný. A to nejen paměťově, ale i časově (díky velkému počtu kroků způsobených numerickou nestabilitou).
Poměrně dlouhou dobu jsem se zabýval vývojem jazyka pro popis scénáře animace, který se nakonec ukázal jako velmi nevhodný.
Tento jazyk ovládal práci s objekty, garbage collector, mnohonásobnou dědičnost. Měl také upravenou syntaxi pro práci s časem.
Možná právě tyto vlastnosti způsobily, že jazyk se stával čím dál více složitý a čím dál méně přehledný a pochopitelný. Případného nového uživatele by zřejmě stálo dosti úsilí tento jazyk si osvojit.
Proto byl jazyk popisu scénáře nahrazen prostším, vcelku jasným jazykem JA.
Motto: Přechod je možný pouze jedním směrem -- programátorský žargon.
Na začátku byly utilitky diplomové práce vyvíjeny na MSDOSu. Jelikož utilitky nevyužívaly žádnou knihovnu specifickou pro tento systém, pokusil jsem se o přenos na platformu Linux. Když jsem zjistil, jak pohodlné pro programátora je na první pohled nehostinné prostředí Unixů, už jsem u tohoto platfomy zůstal a na MSDOS jsem zcela zanevřel.