V Rumunsku slouží stop jako základní komponenta dopravní sítě, ne jako sociálně orientovaný doplněk k ní. To také určuje jiné konvence pro jeho financování. Je zvykem za svezení platit; není však, mám pocit, příliš zdvořilé si o peníze stopaři říkat, zvláště pokud je to cizinec a neví, co jsou to peníze. Stopař by tedy měl iniciativně při výstupu přispět částkou dle svého uvážení, a to i provozovateli bezmotorového vozidla (provoz koníka taky něco stojí).
Rumuni daleko samozřejměji berou stopaře, a to dokonce i když pocestný někam jde a nestopuje. V tom značně předběhli západní Evropu.